Ochrana proti jaderným zbraním

Většina lidí považuje vztahy mezi Západem a Východem za přátelské. My jsme toho názoru, že díky politice Západu jsme opět vstoupili do nové studené války. Události ve světě se urychlují a nabírají na síle a rozsahu. Západ dělá velmi nebezpečné manévry, které se mu zřejmě již brzy vymstí. Východ nemá kam dále ustupovat… Po údajné smrti Usámy bin Ládina, počátkem května loňského roku, stále očekáváme takový vývoj událostí, jaký jsme v březnu 2011 popsali v článku Co nás čeká v roce 2011 a 2012. Nástup globální termonukleární války se podle nás touto údajnou smrtí začíná rychle blížit. Předpokládáme, že někdo vydávající se za al-Káidu provede menší jaderný úder na Spojené státy, tedy pokud se válku na Blízkém východě nepodaří vyvolat jiným způsobem. Očekáváme, že cílem tohoto jaderného útoku se zřejmě stane nějaký přístav. Nicméně ve hře jsou stále i jiné možnosti, jako například americké vnitrozemské město či nějaký cíl v Iráku. Máme za to, že události následně naberou rychlý spád. Jaderný konflikt na Blízkém východě ale bude jen počátek problémů. Termonukleární válka se podle našeho názoru bude následně rychle šířit. Očekáváme, že během několika týdnů nebo měsíců přejde ve světovou válku. Česká republika bude mít díky svému zapojení v rámci NATO pravděpodobně hodně velké problémy (více informací je například v kapitole nazvané NATO a iluze bezpečnosti České republiky).

Abychom si sami dokázali poradit jak během jaderné války, tak především po ní, k tomu potřebujeme mít alespoň velmi dobré znalosti ochrany proti jaderným zbraním. Dobré znalosti nejsou nic moc a obecné jsou zcela k ničemu. Dobré znalosti se dají získat po pečlivém přečtení a nastudování několika knih zaměřených na ochranu proti jaderným zbraním. Na získání velmi dobrých znalostí ochrany proti účinkům jaderných zbraní potřebujeme za normálních podmínek nastudovat trochu více specializované vojenské literatury, tj. ne článků na internetu, což si vyžádá odpovídající množství času. Tato literatura je poměrně drahá a velmi těžko se shání, protože v knihkupectvích se drtivá většina takové literatury prostě sehnat nedá. A pokud jde o vynikající znalosti ochrany proti účinkům jaderných zbraní, tak ty přicházejí v úvahu v podstatě jen u těch profesionálů, kteří se touto problematikou zabývají dlouhodobě. Bez nadsázky lze říct, že tito odborníci byli hlavně za studené války, když pracovali zejména jako velitelé oddílů chemického vojska nebo jako velitelé útvarů CO (civilní obrany).

Ke konci článku Co nás čeká v roce 2011 a 2012 jsme si na zjednodušeném modelu města znázornili přibližné dopady 100kt kontaktního pozemního termonukleárního výbuchu. Pokud bychom ale například změnili průměrnou rychlost větru od země až po vrchol stabilizovaného radioaktivního oblaku, celkové ztráty na obyvatelstvu, způsobené radiací ze spadu, by se mohly i výrazně lišit. Kdybychom místo pozemního výbuchu vyhodnocovali účinky vzdušného nebo podzemního jaderného výbuchu, dospěli bychom rovněž k jiným počtům mrtvých. Je vhodné podotknout, že u vzdušného nebo podzemního jaderného výbuchu by se počty mrtvých a raněných samozřejmě lišily v závislosti na výšce či hloubce výbuchu. Z toho vyplývá, že pokud bychom měli po ruce například deset naprosto stejných 100kt jaderných zbraní a nechali je vybuchnout na deseti různých místech (na dně přehrady, nad přehradou, ve městě s moderními výškovými budovami, ve městě s nízkými zděnými budovami, nad městem postaveným z cihlových staveb, v horách, na poušti, …) a přitom bychom byli řekněme 3 km od epicentra, setkali bychom se pokaždé s více či méně odlišnými účinky. Jednou by pro nás hlavním rizikem mohlo být světelné a tepelné záření, jinde pro změnu tlaková vlna či radioaktivní zamoření terénu místním spadem. Na horách by nás mohla nejvíce ohrožovat pronikavá radiace. Takže jaderné zbraně o stejné síle mohou mít v různých podmínkách výrazně odlišné účinky, což je nutné brát v potaz, pokud se proti nim chceme naučit chránit.

Mezi lidmi je rozšířena domněnka, že po termonukleární válce by vše bylo trvale zasaženo silně radioaktivním spadem a že jakákoli ochrana proti účinkům jaderných zbraní je tedy zbytečná. Kdyby tomu tak bylo, nenabízeli bychom jak tento kurz, tak ani projektování a výstavbu protiatomových krytů, speciální přístroje odstraňující z vody radioaktivní prvky, manuální filtroventilační zařízení a ani žádné analýzy posuzující dopady jaderných výbuchů na improvizované úkryty.

Úroveň radiace na terénu je ovlivněna mnoha činiteli, z nichž si uvedeme například sílu výbuchu, typ a složení jaderné zbraně, vzdálenost od epicentra, typ výbuchu (podzemní bez výhozu půdy, podzemní s výhozem půdy, pozemní, nízký vzdušný, vysoký vzdušný, ve velké výšce, podvodní a na vodní hladině), čas uplynulý od výbuchu, rychlost a směr větru od země až po vrchol stabilizovaného radioaktivního oblaku, hranici stratosféry v dané zeměpisné šířce, nadmořskou výšku, tvar krajiny, … Takže zatímco v některých oblastech by úroveň radiace na terénu z místního spadu byla vojensky významná, v jiných by se o nějaké hrozbě ani nemuselo mluvit. Především v prvních dnech a týdnech po výbuchu se úroveň radiace zcela zásadně mění, a tudíž případná minimální doba pobytu v protiatomových nebo improvizovaných krytech se bude lišit s ohledem na vzdálenost od epicentra apod. Díky tomuto kurzu si s trochou štěstí dokážeme poradit i ve vzdálenosti již zhruba od 3 km od epicentra 500kt jaderného výbuchu, a dokonce i bez ochranné masky nebo jiných ochranných prostředků.

Co se naučíte v kurzu Ochrana proti jaderným zbraním

stručný vývoj jaderných zbraní
jakými prostředky je lze dopravit k cíli
jaké jsou vhodné cíle jaderného útoku
jaké záření označujeme za ionizující a proč
informace o jejich účincích v závislosti na tvaru terénu, atmosférických podmínkách, typu výbuchu, síle výbuchu, vzdálenosti od epicentra a centra výbuchu, místě výskytu osoby, nadmořské výšce, …
z čeho je složen radioaktivní spad
jakou lze očekávat úroveň radiace na terénu poblíž epicentra (pro různé typy výbuchů)
jakou úroveň radiace na terénu můžeme očekávat v různých vzdálenostech od epicentra s ohledem na typ výbuchu, složení bomby, atmosférické podmínky, čas uplynulý od výbuchu, …
jak rozpoznat, jestli vůbec v dané oblasti může dojít k radioaktivnímu zamoření
kdy můžeme případně očekávat počátek radioaktivního spadu
jak rychle klesá úroveň radiace v různém čase po výbuchu
jaké materiály jsou vhodné ke stínění gama záření a v jaké tloušťce
vyhodnocovat radiační situaci bez použití přístrojů
jaké ochranné pomůcky používat
způsob zhotovení náhradních ochranných pomůcek
jak zabránit vniknutí radioaktivních látek do domu
jaký je fyzikální a efektivní poločas rozpadu vybraných radioaktivních prvků
jak předejít usazování radioaktivního jódu ve štítné žláze
jak co nejvíce omezit pronikání radioaktivních látek do organismu
jak chránit před radioaktivním spadem potraviny, vodu, oblečení, předměty denní potřeby atd.
jakým způsobem odstranit radioaktivní spad z potravin a krmiva
které potraviny a krmivo nelze bezpečně zbavit radioaktivních částic (dezaktivovat) s ohledem na rozsah zamoření
připravovat pitnou vodu z vody obsahující radioaktivní částice
provádět částečnou a úplnou hygienickou očistu
dezaktivovat oblečení, předměty, budovy, terén atd.
jaká bezpečnostní opatření dodržovat při hygienické očistě a dezaktivaci
jaké jsou účinky ionizujícího záření na rostliny, zvířata, …
chránit domácí a užitková zvířata před ozářením
jak snadno a rychle zkonstruovat jednoduchou a levnou ventilaci pro různý počet ukrývaných osob
jak zhotovit vhodný improvizovaný úkryt v budově a případně i mimo ni
jak se na jaderný útok psychicky připravit
jaké problémy lze očekávat při poválečné obnově a jak je řešit
jaká jsou úskalí poválečného zemědělství a možnosti jejich řešení
s jakými problémy se lze setkat při hromadném jaderném úderu a jak si s nimi poradit
v jakém případě je elektromagnetický impuls (EMI) nebezpečný pro elektronické přístroje
jaké jsou účinky tzv. neutronových zbraní
jak při průchodu krajinou bez jakýchkoli přístrojů rozpoznat nebezpečně zamořený terén, a to i po delší době po výbuchu
kdy a jak odstraňovat radioaktivní spad v různých situacích (sněhová pokrývka, půda, beton, …), abychom co možná nejméně riskovali vznik lehkého stupně nemoci z ozáření
do jaké vzdálenosti může být radiace ze spadu nebezpečná
kolik hodin nebo minut v různém čase po výbuchu můžeme denně bezpečně pobývat venku v závislosti na síle a typu výbuchu, vzdálenosti od něj apod.
co jsou radiologické zbraně a jak se dá chránit před jejich účinky
další podrobnosti

Z časových důvodů jsme nuceni převést tento kurz na DVD. Tento kurz jsme původně plánovali v elektronické podobě od října 2011, ale protože řešíme více jiných projektů, věnujeme se jeho přípravě ve chvilkách volna. Jeho uvedení na trh plánujeme v 1. čtvrtletí 2012. V případě nečekaného vyhrocení situace ve světě jsme ale připraveni opět otevřít tento kurz v klasické podobě a proškolit tak alespoň některé zájemce. Za toto zpoždění se Vám omlouváme.

cena: 2 799 Kč

způsob platby: bankovním převodem, platební kartou nebo přes PayPal – před kurzem (samozřejmostí je vystavení daňového dokladu)

Není nutné si dělat obavy, že by někdo něčemu na kurzu nerozuměl. Kurz je podán srozumitelnou formou, aby byl pochopitelný jak pro desetileté dítě, tak i pro sedmdesátiletou babičku. Odborné pojmy jsou často nahrazovány „laickou“ mluvou a látka je většinou vykládána polopatě. Rovněž cizí výrazy se používají jen v nezbytných případech, což také zajišťuje snadnější porozumění vykládané látce.